Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Měření Čechoslováků. Česká společnost biotypologická a konstituční lékařství v ČSR mezi lety 1937-1959
Musil, Jan ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Šimůnek, Michal (oponent) ; Svobodný, Petr (oponent)
Předkládaná disertační práce popisuje vznik, činnost a zánik České společnosti biotypologické (1937-1959), na jejímž příběhu je představen průnik konstituční typologie (vědy o lidské konstituci) především do československé medicíny. Věda o lidské konstituci (ve francouzském a latinském světě nazývaná jako biotypologie) je založena na klasifikaci individua na základě morfologických a fyziologických vlastností, přičemž zvláštní pozornost je věnována snaze o prognózu jeho budoucího vývoje. Klíčovou součástí nauky je nalézání korelací mezi fyzickou podobou člověka a jeho psychickými vlastnostmi a mentálními schopnostmi. Česká společnost biotypologická (ČSB) byla založena s ambicemi člověka nejen zkoumat, ale především účelně navyšovat jeho potenciál. Celé hnutí je proto představeno jako příklad ozdravného vědeckého programu, který do velké míry sledoval státní zájem na racionalizaci populační péče. Metodologickým východiskem práce je koncept biomoci Michela Foucaulta, tedy proměny mocenských strategií a jejich konstitutivní charakter pro vznik a změnu sítě společenských vztahů, hodnot a individuálních strategií jedince. Partikulární příběh vzniku a zániku ČSB je interpretován jako důsledek těchto proměn. Jádro práce tvoří historická rekonstrukce života společnosti pomocí analýzy, interpretace a...
Analýza výzkumných dat na základě fondu disertačních prací Univerzity Karlovy v Praze s ohledem na dlouhodobé uložení digitálních objektů
Pavlásková, Eliška ; Krbec, Pavel (vedoucí práce) ; Ivánek, Jiří (oponent) ; Bartošek, Miroslav (oponent)
Disertační práce se zabývá výzkumnými daty a jejich použitím v akademické oblasti z pohledu dlouhodobého ukládání a archivace. Mapuje využití výzkumných dat na Univerzitě Karlově v Praze, analyzuje je a je možným východiskem pro další výzkum. První část práce se zaměřuje na dlouhodobé ukládání po teoretické stránce. Popsána je relevantní problematika s ohledem na uživatele dat, na uložení dat a na jejich strukturu. Druhá část je věnována přímo výzkumným datům. Obsahuje jejich definici, stručné vysvětlení jejich významu a zdrojů a model životního cyklu výzkumných dat. Stěžejní částí práce je popis samotného výzkumu a jeho výsledků. Výzkum proběhl v roce 2015 a byl založen na vzorku disertačních prací ze sbírky Univerzity Karlovy v Praze. Data byla analyzována metodou obsahové analýzy a metodou zakotvené teorie. Výsledky jsou prezentovány ve dvou částech - výsledky obsahové analýzy s ohledem na rozdíly mezi přírodními, společenskými a humanitními vědami a výsledky kvalitativní analýzy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Molecular mechanisms of Wnt signalling in mammalian cells
Lukáš, Jan ; Kořínek, Vladimír (vedoucí práce) ; Kohoutová, Milada (oponent) ; Macůrková, Marie (oponent)
Signální dráha Wnt představuje důležitý mechanismus účastnící se kontroly řady buněčných a vývojových procesů včetně ustavení buněčné polarity, specifikace buněčného osudu, sebeobnovy kmenových buněk, vývoje tkání a organogeneze, udržování homeostázy a regenerace. Deregulace signalizace Wnt během embryogeneze vede k vývojovým defektům, zatímco aberantní aktivace v postembryonálním vývoji je asociována s řadou degenerativních a nádorových onemocnění. Předkládaná disertační práce shrnuje výsledky čtyř publikací, které se zabývají problematikou posttranslačních modifikací ligandů Wnt a molekulárních mechanismů regulace tzv. kanonické signalizace Wnt. Během vývoje mnohobuněčných organismů se signální dráha Wnt opakovaně účastní v různých morfogenetických procesech. V každé z těchto situací je komplexy -katenin/TCF, které představují efektory signalizace Wnt, spouštěn jiný transkripční program vedoucí k expresi rozdílných podskupin všech potenciálních cílových genů. Jak je realizována diferenciální kontrola transkripce cílových genů specifických pro danou tkáň a vývojový stupeň při tak omezeném počtu molekulárních efektorů není dosud zcela přesvědčivě vysvětleno. Vedle rozdílné exprese jednotlivých členů rodiny LEF/TCF nebo řady jejich alternativních forem obsahujících charakteristické funkční domény a...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.